'Co se ti nejvíce bojíš?' někdo se mě zeptal.

Předstíral jsem, že chvíli přemýšlím, a odpověděl jsem svou odpovědí:

'Heights'.



Ale věděl jsem, že to nejsou výšky, ani pavouci, ani tma. Byl to spíše tento neustálý strach z připoutání, dovolení lidí, ukázání někoho, kdo má zranitelnou stránku.

dopis podvádění přítele

Připojení vede ke zranitelnosti a zranitelnost dává druhé osobě nekonečný počet způsobů, jak vám ublížit, a to může být děsivé.

Lidé se ze strachu, že jsou zranitelní, budou neustále tlačit ostatní pryč, stejně jako já. Když se příliš připoutáme, tlačíme lidi pryč, protože když vidíme, jak se zdi, které jsme postavili kolem našich opotřebovaných a rozbitých srdcí, pomalu děsí.



A tak tlačíme a tlačíme, protože to je to, co umíme nejlépe. Když se lidé příliš bojí vidět naše nedokonalosti, tlačíme ostatní pryč. Když se příliš bojíme zranění, tlačíme ostatní pryč. Protože se bojíme toho, kdo miluje více, tlačíme ostatní pryč.

500 mil předělat

Být zranitelným také otevírá naše nejistoty. Naše nejistoty naplňují naši mysl myšlenkami, že nás nakonec necháte pro někoho jiného. A tak vás tlačíme pryč, než nás odstrčíte, protože je snazší zapomenout na někoho, koho jsme odtlačili, spíše než na někoho, kdo nás odtlačil.

V našich pokusech vás odtlačit někdy skončíme tím, že řekneme věci, které nemyslíme. Pravda je, že i přes všechny naše snahy vás odsuneme pryč, chceme, abyste zůstali.



Je to, když vás tlačíme pryč, že vás nejvíce potřebujeme.

věř mi, že ti chybí

Když nás odtlačíme, zatáhni nás zpátky do paží, protože opravdu nechceme, abys odešel, ale jsme jen zmatení, vyděšení a naivní. Někdy vás tlačíme pryč, abychom viděli, jak daleko jste ochotni zůstat, protože lidé přicházejí a odcházejí, ale ti, na kterých vám záleží nejvíce, vždy zůstanou. Vidí to nejlepší a milují nás, najdou nás v našich nejhorších a stále nás milují se stejnou intenzitou.

Potřebujeme jen čas, abychom si zvykli na připoutání a zranitelnost, aniž bychom se museli obávat ztráty nebo soudení za naše nejistoty. Může to trvat dny, měsíce nebo roky, ale musíte být jen trpěliví.

Když vás tedy ze strachu milujeme, budete se cítit jako nejmilejší a zažít tu nejjasnější lásku. Dnes vás budeme milovat, protože zítra není.

Vždy pamatujte, že lidi tlačíme pryč, abychom se chránili, ne proto, že nejsme schopni milovat nebo ne, protože už vás v našich životech nechceme. Bez ohledu na to, jak moc tlačíme lidi pryč, ti, kteří mají nejčistší úmysly a nejvíce pečující srdce, nás vždy vtáhnou zpět přímo do jejich milujících paží.

Doufáme, že jednoho dne vaše láska porazí náš strach z zranění.