Už od prvního dne jsem přemýšlel o tom, jak si děláte, co se s námi stalo, co na nás čeká, nebo jestli budeme někdy znovu součástí jejich životů. Bolí mě, když si vzpomínám, kolik jsme se snažili, ale selhalo. Ale teď musím pokračovat, protože svět se nezastaví ani nezpomalí. Nevím, jak se budu dostihnout.

Ale já jsem. Snažím se. Snažím se natolik, abych se dokázal rozbít na malé kousky. Opravdu se to snažím, ale všechno mi jen připomíná. Je tak těžké zapomenout na někoho, kdo tu byl už docela dlouho. Přišel jsi na obrázek, když jsem byl uprostřed toho, že jsem zažil spoustu milníků v mém životě. Prom, maturitní ples, promoce, mimo prázdniny ve městě, a dokonce i během mé legalizace jste tam byli.

Jak si teď budu pamatovat všechny ty, aniž bych tě pamatoval?



Tvrdě jsme bojovali, ale realita nás tvrději udržela. Příliš tvrdá, mohu říci. Unavili jsme se; unavilo vás to zkoušet a už mě unavilo porozumění. To jsem ti řekl. Jak by to dopadlo, že?

Ale pravda je, že se od vás nikdy nebudu úplně unavená. Nikdy jsem vás nepřestával vybírat každý den a nikdy mě neunaví osoba, která mě přiměla věřit v lásku, o které jsem si myslel, že vydrží.

Tu noc jsem neměl na výběr, ale nakonec jsem tě osvobodil. Nebylo to, jako bychom to nikdy neviděli, protože dříve nebo později jste konečně museli promluvit. Všiml jsem si, že už jsi nebyl sám, když jsi byl kolem mě. Bylo to, jako by vás něco neustále obtěžovalo, a já jsem věděl, že to není dobré. Snažil jsem se to ignorovat, protože jsem nebyl připraven vás nechat jít zatím, a vím, že nejtěžší součástí našeho vztahu je, když jsem potřeboval přestat bojovat za vás.



Ztratil jsem tě, osobu, která mě nutila cítit se jako doma v jeho náručí. A myslím, že to bolí nejvíce. Agonie touhy znovu se cítit jako doma.

Bylo to jedno peklo jízdy a nelituji jediného dne, kdy tě miluju tím, čím jsem, protože jsem vždycky věřil, že jsi a stále si to zasloužíš. Nikdy jsem nepřemýšlel jinak.

Takže teď, jak dlouho budu v tomto stavu? Jak dlouho trvá, než přijde den, když na tebe konečně zapomenu? Nevím. Dny, týdny, měsíce nebo upřímně, možná roky. Nevím, jak dlouho dokážu vydržet, protože bych chtěl uvěřit, že jsi dosud moje největší láska.

A možná nevím, jak budu moci znovu milovat.