Stal jsi se pro mě kouzlem. Únik, prach, který jsem nemohl setřít z mozku, bez ohledu na to, na co jsem se snažil soustředit, držet se jako film, který se usazoval roky. Nebudu lhát, měl jsem důvěřovat svému původnímu střevnímu instinktu o tobě; ten, který řekl, že jsi nebyl nic jiného než potíže, že jsi mi zlomil srdce. A na chvíli jsem to udělal. Tlačil jsem a tlačil, ale udělal jsi něco, na co jsem nebyl zvyklý, a to mě tahalo. Telefonní hovory, nekonečné texty. Byl jsem vytrvalý, tvrdohlavý. Stejně jako vy, a nakonec jste zlomili tu cementovou zeď, kterou jsem proti vám postavil; a lituji, že jsem tyto kousky nikdy nepostavil, abych se zachránil.

šílené pitné hry

Nikdy jsem si nemyslel, že za milion let spadnu magický tunel, o kterém se zdá, že se všichni zakopnou, když se s někým setkají. Vždy jsem byl schopen udržet si relativně rovnou hlavu. Jistě, já bych byl tak rozptýlený-mozek jako další dívka by mohla někoho 'úžasné' a nechutně růžově v tvářích při zvuku vašeho jména. Ale to bylo jiné, byli jste jiní. Řekl jste mé jméno jinak, s větším úmyslem, než jsem slyšel, jak to říkal někdo jiný. Vzal jsi mě na místo, políbil mě na tvář jako nikdo jiný. Trvalo by mi čas navštívit mě a vyprávět mi o tvém dni. Ztratil jsem se, blaženě, krásně, beznadějně jsem se ztratil. Nemá smysl pro čas ani jaký byl den. Když jsem byl s tebou, bylo všechno barevné. Také jsem se nebála, chtěla jsem vás všechny znát a chtěla jste znát všechny mě. Tam se to všechno pokazilo, myslím.

Trochu jsem si uvědomil, že v procesu poznání vás všech jsem v tomto procesu zapomněl. A pomalu jsi mě obrátil proti sobě, takže jsem si myslel, že jsem se mýlil. Říkal jsi, že mě chceš mít pro sebe, a já jsem řekl, že to taky chci, a čekal jsem. Kdy jsem se zeptal, a vy jste mi to brzy řekl. Trval jsem na tom, že jsem tě nikdy nechtěl tlačit ani jednou, a nakonec jsem se cítil špatně, když jsem se ptal, že jsem sám sebou. Den co den to byly miliony otázek o tom, co dělám špatně, proč nejsem dost dobrý na to, abych vám byl víc. Byl jsem mezi vámi, dívka, která se vám líbila, ale ne dost, aby vám byla víc, ale také víc než jen kamarádka. Všechno kolem mě mělo pocit, že se to pomalu zhoršuje a vy jste se cítil blázen. Blokoval jsem ostatní lidi, aby vás pustili dovnitř, a stále to nestačilo. Řekl jsem ti, jak moc jsem se staral, na které jsi odpověděl: 'Také mi to záleží, prostě ne tolik, jako ty o mě zjevně.'



Musel jsem pustit. Zničil jsem se. Jsem mnohem víc, než tvoje polibky ve 4 hodiny ráno, přichycené s alkoholem a špatnými úmysly, nebo tvá možná pozdější dívka, dívka, která čeká. Odpustím se za to, že jsem se ve tobě ztratil a myšlenky na tebe. Odpouštím ti, že jsi věděl, co jsi vlastně chtěl a neřekl mi, a dokonce ti odpustím, že nevíš, co jsi chtěl, protože to je to nejhorší na světě. Jsem dívka, která padá najednou, rychle pro lidi. A nemohu se na to naštvat, protože jsem příliš dlouho nenáviděl osobu, kterou jsem, a srdce, které mám, protože jsi mě přesvědčil, že to bylo špatně. Nemůžu se na tebe ani naštvat, protože vím, že bojuješ ve tobě s něčím horším, než s čím bych si mohl přát. Doufám, že nikomu jinému neublížíte při pokusu o nalezení sebe sama. Je to drsný svět a přesvědčit někoho, že se mýlí, když cítí něco ve světě, kde je vše, co děláme, je to nejhorší. Takže ti neřeknu, že se mýlíš. Řeknu, že doufám, že to dokážete s někým napravit, ale nebudu to já. A nikdy jsem to nenechal já.